Život s více diagnózami

 Únor, březen a duben, tak rychle to utíká.  V únoru jsme absolvovali kontrolní kolečko vyšetření ve VFN Praha. Při vyšetření očního pozadí jsem měla opětovně radost, jelikož dle pana doktora se nic nezhoršilo. Při kontrole v metabolické ambulanci jsme se s naší lékařkou domluvili, že by bylo fajn udělat při plánované jarní kontrolní hospitalizaci i endokrinologické konzilium. A naše milá paní doktorka z metabolické ambulance nám oznámila, že odchází na mateřskou dovolenou 🥰. Takže příští kontrolu budeme mít novou paní doktorku nebo doktora a nebo se nás zase třeba ujme náš skvělý pan profesor. Necháme se překvapit. No a v únoru jsem začala také podnikat. Jediné co vlastně při péči o Alexíka zvládnu, je to, co je možné to vykonávat online a bez pevných termínů. Není to tedy žádné terno, trochu se v tom plácám ☺️, jelikož čas to samozřejmě vyžaduje a čas je něco čeho mám pomálu, ale lepší dělat něco a snažit se o nějakou tu korunku do rodinného rozpočtu, než nedělat vůbec nic, že? Posk

 Vážení přátelé, nejprve Vám všem přejeme do Nového roku pevné zdraví, hodně štěstí, spokojenost, spoustu lásky a úspěch. Prosinec byl pro nás trošku náročný, jelikož Alexík měl takové to "divné" období. Byl hodně spavý, málo aktivní, ztrácel sílu. Tak jak zvládne pár krůčků s lehkou oporou, tak v tomto období se ani neudržel na nožkách. Vše to mohlo být ovlivněno zvýšením léků, nebo prostě v důsledku některé z diagnóz, což není neobvyklé. Tato období jsou náročná, jednak je tu trpká bezmoc, obavy a strach...strach zejména z toho, že to neodezní. Taková období nás posunou zase o kus zpět. To co šlo před nástupem toho období už není samozřejmostí, ale musíme to zase obnovit, znovu se to naučit. Takže je tu i obava, že se to všechno obnovit nemusí.  Je to těžké. Je to jako kdyby jste postavili dřevěnou chatku a přišel vítr který by vám ji pomalu rozfoukával. A vy se snažíte i tom větru držet tu chatku pohromadě, latě odlétají a vy se je snažíte zase dát zpět na svá místa. Modlí