Snijder's Blok Campeau syndrom

    Snijder´s Blok Campeau syndrom, nazýván také: CHD3-related developmental delay, speech delay, intellectual disability, abnormalities of vision, facial dysmorphism syndrom. Můžeme se setkat také s označením: SNIBCPS, IDDMSF, nebo jednoduše CHD3 syndrom. Jméno Snijde's Blok Campeau syndrom si nese po svých dvou objevitelích Dr. Lot Snijder´s Blok a Dr. Philippe Campeau. Tento syndrom je poměrně "mladý" a v podstatě se toho příliš neví. 

    V českém jazyce jsem v podstatě nenašla informace žádné. Hledala jsem tedy zejména v cizojazyčných krajinách genetických onemocnění. Nejčastěji je toto onemocnění spojováno s opožděným vývojem, mentální retardací, problémy s pohybem, problémy s řečí, výskytem autistiformních rysů, makrocefálií a výraznými rysy v obličeji. Obecně se uvádí, že se obvykle projevuje již v prvních týdnech či měsících života, ale nevylučuje se ani rozvinutí tohoto onemocnění později v průběhu dětství. Jelikož tento článek není seminární prací apod., tak se zdržuji citací. Na konci tohoto příspěvku naleznete odkazy na různé dostupné webové stránky, ze kterých jsem čerpala.

Výskyt tohoto onemocnění je stanoven na méně ne 1 z 1 000 000. Nicméně poslední aktualizované informace z roku 2020 říkají, že v celosvětové databázi je registrováno asi 60 pacientů se symptomy. Předpokládá se však vyšší počet a to v souvislosti s novými metodami genetických sekvencí exomů, které odhalují více. U některých dětí, případně i dospělých nemusela v současnosti ještě být "chyba" v genetickém materiálu objevena, jelikož se u těchto nové metody genetické sekvence ještě nepoužili. 

Aktualizace 14.7.2022: Našla jsem skupinu s tímto onemocněním na Facebooku. Alexik je 142 registrovaným v této skupině. V ČR zůstává zřejmě jediný.

Na úvod je dobré vědět, že CHD genů máme celkem devět. Každý z nich je však umístěn na jiném chromozomu a každý z nich má tzv. "podrodinu" proteinů. CHD3 je umístěn na chromozomu 17, přesněji 17p13.1, a má tři podrodiny proteinů označovaných: dCHD3, mCHD3 a hCHD3. 

Z volně přístupných studií můžeme usoudit, že CHD3 mutace/varianta (pokaždé je uváděno jinak) vzniká při početí, a je tedy přítomna již při příchodu miminka na svět. Ne každá mutace CHD3 se však v průběhu života projeví. Ze studií dále vyplívá, že CHD3 mutace jsou dědičné, předpokládá se dědičnost ze strany matky, avšak dědičnost ze strany otce se nevylučuje. Mutace CHD3 může být přítomna, aniž by se projevovaly symptomy - v takovém případě je daný jedinec pouze nosičem. Dále je ze studií patrna jistá individualita v jednotlivých mutacích/variantách CHD3. Zatím je známo více než 25 mutací resp. variant v genu CHD3, které způsobují Snijder´s Blok Campeau syndrom. Mutace či varianty CHD3 vznikají také de novo (nově vzniklé) a některé z nich jsou unikátní. 

"Chyba" v genetickém materiálu představuje odchylku na 17 chromozomu, která způsobí různé varianty či mutace v genu CHD3. K rozvoji onemocnění stačí chyba na jednom ze dvou chromozomů 17 v genu CHD3 - autosomálně dominantní porucha. Jedná-li se o poruchu autosomálně recesivní, pak se symptomy rozvinou pouze pokud je chyba na obou chromozomech. 

Gen CHD3 poskytuje instrukce proteinu regulujícího remodelaci chromantinu. Chromantin je komplex DNA a proteinu balícího DNA do chromozomů. Tento protein, (resp. tři podrodiny proteinů) pomáhá remodelaci chromantinu pohybem složek (nukleozomy), které pomáhají svázat DNA v těsném obalu. Je-li DNA pevně zabalena, pak je exprese nižší a naopak. CHD3 poskytuje energii pro remodelaci, jelikož rozkládá molekulu zvanou ATP. Molekula ATP uchovává energii a je považována za energickou měnu života pohánějící fyziologické mechanismy. Jednoduše řečeno mutace či varianta CHD3 může (ale nemusí) snížit, nebo zvýšit remodelaci chromantinu. CHD3 reguluje genovou aktivitu a podílí se na mnoha procesech vč. udržování struktury a integrity DNA během vývoje, procesu zrání určujícího typ buňky, buněčném cyklu. 

V symptomech tohoto onemocnění je popisována velká variabilita v množství příznaků, ale také v jejich závažnosti či intenzitě. 

Během těhotenství a porodu se obvykle nevyskytují žádné zvláštnosti. Onemocnění se obvykle začne projevovat v útlém dětství. U dětí se syndromem Snijder´s Blok Campeau je popisován nižší svalový tonus a snadnější přetížení kloubů paží i nohou. V miminkovském až batolecím věku se v leže velmi často objevují tzv. žabí nohy a děti špatně drží hlavičku při zvedání. Děti se vyvíjejí pomaleji než jejich vrstevníci psychomotoricky i mentálně. Dále jsou patrné problémy v oblasti hrubé i jemné motoriky. Některé děti mají potíže udržovat rovnováhu a proto dávají nožky dále od sebe než je obvyklé. Často se také objevuje stáčení chodidel. V důsledku ataxie se může také objevovat třes rukou. Děti postižené Snijder´s Blok Campeau syndromem začínají chodit i mluvit později než je obvyklé. Vyskytuje se také koktání, či neschopnost korigovat hlasitost hlasu, nebo neschopnost pochopení mluveného slova. S tím vším také souvisejí poruchy učení od mírných až po závažné. U těchto dětí je uváděno IQ v rozmezí 35 - 70, avšak nevylučuje se vyšší IQ. Děti jsou obvykle veselé a sami se sebou spokojené.

Velká část těchto dětí má autistiformní charakteristiky. Nemají takovou potřebu navazování kontaktu s okolím jako jejich vrstevníci. Některé děti se vyhýbají očnímu kontaktu. Nečekané změny je mohou velmi snadno rozrušit, rozzlobit či učinit velmi smutnými. Často si hrají s hračkami poněkud odlišně než jejich vrstevníci, tzv. mají odlišnou logiku hry. Děti velmi často užívají pohybové stereotypy, např. mávají, zkroucené pohyby, třecí pohyby přes hrudník nebo jen klepají prstíky. Většinou se tyto pohyby objevují, když se dítko připravuje na něco pro něj zábavného, co si umanulo.

Často se u těchto dětí vyskytuje také ADD a ADHD. Děti nejprve jednají a následně přemýšlejí, což se týká jak verbálního, tak i neverbálního vyjadřování. Mají velkou potíž udržet pozornost. Některé děti jsou abnormálně klidné, jiné naopak velmi aktivní. Část dětí s tímto syndromem trpí také epilepsií, četnost i charakteristika záchvatů je velmi variabilní. Při infektech se objevují febrilní křeče. Tento syndrom se také vyznačuje poruchami spánku.

Syndrom Snijder´s Blok Campeau se obvykle vyznačuje charakteristickými znaky v obličeji. Obvyklý je větší obvod hlavy, široký kořen nosu a oči posazené o něco dále od sebe. Oči jsou mnohdy také umístěny hlouběji než je obvyklé. Ve špičce nosu se často objevuje "ďůlek". Brada může být úzká a špičatá. Avšak výše uvedené charakteristiky nemusejí být přítomny vůbec, anebo pouze jednotlivě. Důležité je, že děti těmito charakteristikami neptrpí a nejsou nijak omezovány.

U některých dětí se vyskytuje dalekozrakost, strabismus, nebo tzv. porucha mozkového vidění. Předpokládají se také problémy s jídlem. Pro děti je obtížné zvyknout si na kousky v jídle, jelikož mají obtíže s kousáním a žvýkáním. Některé děti mohou trpět i slintáním, nebo refluxem. Často se objevují zácpy. Děti jsou také náchylnější k pupeční či tříselné kýle.

Většina dětí s tímto syndromem je hypermobilních (nestabilní klouby, velmi pohyblivé) a vzhledem k nižšímu svalovému napětí se snadno přetěžují klouby. V důsledku potřeby větší svalové síly pro stabilitu kloubů se velmi lehce může rozvinout únava i bolestivost svalů. Děti mají velmi často ploché nohy.

Výše uvedené projevy tohoto onemocnění se vůbec nemusí objevovat souběžně, mohou se objevovat jednotlivě či různě kombinované. Jak je uvedeno výše, škála projevů je velmi široká, jak obsahově, tak i co se intenzity týče. 

No a jak to bylo u Alexíka?

Od narození až po klíště byl tzv. tabulkové miminko. V necelých třech letech, na jaře 2016, se pak do něj zakouslo infikované klíště, udělal se flíček, následovala antibiotika a když to přešlo, tak jsme si všimli, že se nám Alexík tak nějak zabrzdil. Dodnes nevím co to bylo za infekci, jestli encefalitida nebo borelioza....kdo ví. Pediatrička mi tehdy řekla, že se vše srovná a já neměla důvod ji nevěřit. Když pak Alexík v září nastoupil do školky, tak byl v podstatě na srovnatelné úrovni jako jeho vrstevníci. V průběhu následujících měsíců za svými vrstevníky ani nijak významněji nezaostával. Ve školce se kamarádil spíše s holčičkami, což jsem přikládala tomu, že má dvě sestřičky. Mluvil celkem dobře, i když jsme dvojjazyčná rodina a jeho slovní zásoba byla odpovídající. Pak přišla nákaza chřipkou, status epileptikus a umělý spánek. Po probuzení se všechno učil od začátku jako miminko. Symptomy se postupně hromadily a přibývali všelijaké diagnózy.  (viz. Alexíkův příběh)

Dnes má Alexík většinu z výše uvedených symptomů v kombinaci se symptomy jiných onemocnění (viz. Co vlastně Alexíkovi je?). 

Když to tedy všechno shrnu a přihlédnu k průběhu u Alexíka, tedy vlastní zkušenosti, tak se mohu směle potvrdit, že Snijder´s Blok Campeau syndrom se může projevit či rozvinou i v pozdějším dětském věku. Zkrátka tak, jako i spousty jiných genetických onemocnění. Nezodpovězenou otázkou v mé hlavě však asi navždy bude: "Projevil by se tento syndrom i bez infektu? A v jaké intenzitě?"

Kde jsem čerpala informace o Snijder´s Blok Campeau syndormu:

https://www.kinderneurologie.eu/ziektebeelden/syndromen/Snijders%20Blok%20Campeau.php

https://medlineplus.gov/genetics/gene/chd3/#conditions

https://en.wikipedia.org/wiki/CHD3

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17350655/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30397230/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/?term=Campeau+CHD3

Pokud naleznete jakoukoli chybu v textu, nebo máte-li jiné informace o tomto onemocnění, tak mi napište. Velmi ráda opravím anebo se poučím.

S přáním pevného zdraví Alice