Když má Alexík akční den❤️

 Tak včera byl jeden z těch dnů, které jsou pro mne náročné fyzicky, ale zahřívají mne u srdce. Alexik měl hooodně energie, což nás samozřejmě velmi těší. Miluji, když má Alexik takové dny, i když jsou náročné, ale dávají mi hrozně velkou naději do budoucna.

Měl dobrou náladu a pořád chtěl chodit, tančit se sestřičkami, kopat do míče, házet míčem, bojovat jako Zelený ninja, střílet pistolkami, "závodit" apod.😁. No ale sám to samozřejmě nezvládne a tak jsem si  -  jakožto živé chodítko sáhla skoro až na dno svých  fyzických sil. 🤫😉 Tatínek měl samozřejmě snahu mě vystřídat, snažil se, ale dlouho to nevydržel ani on a ani Alexík. Tak se snažil alespoň po chvilkách odpoutat Alexikovi pozornost na něco jiného. Ne často ho totiž Alexik akceptuje při hrách či chůzi. Většinou na tatínka útočí jako ten ninja, nebo Spiderman, nebo Sonic... Ne ve zlém, ale je to jeho představa, že je silný jako oni.... Alexik se ztotožňuje s hrdiny velmi často a velmi často věří, že dokáže to co oni v animovaném filmu. No, třeba želvy ninja skáčou po střechách, a bylo těžké vysvětlování, že on ani jiný člověk po střechách opravdu skákat nebude. 

Skoro celé odpoledne byl akční.🍀 Sem a tam, a pak ještě házet míčem, kuželky, do židličky, že židličky, jen co se posadil už zase vstával... A když si Alexík vezme něco do hlavy, tak je s ním těžké pořízení. Je zkrátka tvrdohlavý. Nestíhala jsem si ani odskočit 😳 natož něco z jeho kousků vyfotit. Samozřejmě se projevila i jeho tvrdohlavost, některé věci zkrátka nelze v zájmu jeho bezpečnosti a bezpečnosti pro děvčata (například lézt na okno, stoupat si na posteli, házet vším možným, ohánět se mečem po holkách apod., že), no a to je pak revolta, když se něco nedovolí....že mám co dělat abych ho udržela.

Samozřejmě se to neobešlo bez lítání kostiček, mlíčka a všeho co bylo po ruce, dokonce jsem inkasovala i nějaký ten kopanec i kousanec, ale nakonec jsme to spolu zvládli a bylo dobře. Byl zase úsměv ve tváři a pozitivní nálada. Získal v poslední době tolik síly 👍💪. Až mi z toho všeho občas vržou svaly. No asi to bude i trošku tím, že je asi o 5 kg těžší než já. Při chůzi ho napůl nesu a do židličky či vozíčku ho posazuji - prostě ho obejmu, zvednu a posadím.

Muž pak večer pořád chodil 😱 a říkal mi jak to můžu zvládat, kde beru tu sílu 😃 Ale to on tak říká pokaždé, když se trošku více zapojí a snaží se mi pomoct s Alexíkem. Asi si jako uvědomí, že to opravdu není lehké. 😜

No, kde asi beru sílu....dávají mi ji právě takové dny, jako byl tento.🍀